Koláž
vlajky
Catahoula club EU  |  Novinky-Aktuálně  |  Setkání chovatelů  |  Účastníci  |  O plemeni  |  Aktivity  |  Na prodej  |  Naši psi ve světě
Kontakt
Odkazy
Napište nám
Krmivo pro psy
e-Shop


www.firstmate.cz

www.belcando.cz

www.ardengrange.cz

www.omnipro.cz

www.breeders-choice.cz

www.ohmydog.cz

www.menforsan.cz

Nuova Fattoria

www.krmivo-pro-psy.com

www.sumicikridla.cz





Oblečky pro psy

Chovatelské potřeby pro psy





  

Při hledání vhodných aktivit pro naše psy jsme se dostali i k běhání za návnadou, tj. coursingu. Tato disciplína, která byla původně vynalezena pro chrty a je i dnes jejich hlavní doménou, se v poslední době rozšiřuje i mezi jiná psí plemena a stává se oblíbenou zábavou i předmětem soutěžení širokého spektra majitelů a psů nechrtích plemen. Soutěže a závody mají svá pravidla a nehodnotí se jenom rychlost, ale i zaujetí, schopnost spolupráce a inteligence při lovu. Běhají se sólo běhy a nebo dvojice a soutěží se v rámci plemene. Pes následuje návnadu taženou před ním navijákem v různě složitém terénu a na trati, která po řadě rovinek a zatáček končí závěrečnou rovinkou. Její délka a složitost může být různá (od 400 do 800 m) a měla by prověřit rychlost, inteligenci, vytrvalost a zájem o kořist.

Po počátečních pochybnostech a despektu k tomuto sportu jsme záhy pochopili, že to pro naše psy bude nejen dobrá zábava a možnost se trochu proběhnout, ale také test jejich přirozených schopností.

V létě loňského roku začal na akcích Sdružení moravskoslezského coursingu jako první běhat Benjamin Santa Katarina majitelky Evy Valentové. Potom jsme pustili Toleda a v té době ca desetiměsíční fenku australského honáckého psa (ACD) Bluespirit Seven of Nine a Andyho Carmen Moravia chovatele a majitele Radima Holuba. Někde bylo třeba běhy opakovat, aby pes pochopil, co se od něj vlastně žádá, někteří běželi už svůj první běh.

Na podzim jsme se zúčastnili další tréninkové akce a pozvali větší počet catahoul. Ukázalo se, že většina pozvaných psů má o coursing velký zájem. Proto jsme se rozhodli zařadit běhání coursingu i do programu našeho dalšího setkání majitelů a chovatelů leopardích psů.

V průběhu loňského roku se nám podařilo navázat těsnou spolupráci s Bárou Zdráhalovou, která coby zkušená instruktorka přislíbila, že nám akci pro leopardy pomůže uspořádat. Původní úvaha byla, že akce proběhne na dráze v Rudné pod Pradědem, pak jsme také zvažovali Radslavice, Albertovec, ale žádná z uvažovaných variant nevycházela. Na jednom místě naplánovali rekonstrukci drah, jinde nebylo možno zařídit společné ubytování pro padesát lidí se psy a nebo najít v okolí vhodné terény pro naše další aktivity jako jsou stopy, obedience, výcvik venku i uvnitř objektu a uspořádání koloběžkových závodů.

Během únorové Mezinárodní výstavy psů se nám podařilo domluvit s vedoucím hotelu Jelenice na Brněnské přehradě ubytování pro účastníky našeho setkání. Brno se nám jevilo jako nejdostupnější místo pro účastníky ze všech koutů naší republiky. Postupně jsme obcházeli terény, jak v Brně a přilehlém okolí, tak i v okolí Koryčan. Všude ležel sníh, takže rozhodování bylo velice těžké, nicméně pro trénink coursingu byly postupně vytipovány tři vhodné lokality. Sníh ale ležel nezvykle dlouho a některé, původně vhodné možnosti, se tak ukázaly jako neschůdné.Tát začalo dva týdny před akcí a souvislou sněhovou vrstvu vystřídaly povodně. V úterý, tři dny před termínem konání, přišla nepříjemná zpráva, že poslední z možných drah v Žebětíně je pod vodou. Co teď? Odpískáme to nebo ne? Celý čtvrtek jsme věnovali objíždění Brna a přilehlého okolí a ve chvíli, kdy už jsme si říkali, že se nedá se nic dělat, se stal takřka zázrak. Podařilo se zajistit dráhu v jezdeckém areálu Panská Lícha v Soběšicích.

Nebylo to sice úplně po ruce, ale zato na kopci, mimo dosah vod, sesuvu půdy a podobných přírodních katastrof. Takže akci bylo možno potvrdit, i když na jiném místě než původně. Protože situace byla v této době na velkém území republiky kritická, všichni pochopili a přijali tuto změnu bez problémů.

V sobotu dopoledne, po orientační jízdě přes celé Brno pod vedením domácího Radima Holuba, bylo připraveno ke startu 24 leopardích psů, 2 bíglové a 2 australští honáčtí psi, účastníci našeho 4. setkání. Cesta do Brna nebyla jednoduchá ani pro Báru Zdráhalovou, naši instruktorku, která byla v té době členkou povodňové komise v Otrokovicích a měla během svých mnoha hodinových služeb plné ruce práce doma.

Konečně byl připraven naviják, bez kterého se coursing běhat nedá, a všichni byli napjati, jak se jejich pejskovi bude dařit. Po instruktáži o tom, co vlastně coursing je, jaká jsou jeho pravidla a jakým způsobem se hodnotí jednotlivé běhy, předvedl zkušený rhodhéský ridgebak, Alex, jeden úvodní běh.

Pak jako první nastoupili ti leopardi a ACD, kteří již měli nějaké předchozí zkušenosti s coursingem. Po této nepříliš početné skupince přišli na řadu ostatní účastníci z řady psů, kteří ještě coursing neběželi a u kterých to byla spíš zkouška vloh než skutečný závod.

První coursingový běh v životě psa by se vlastně dal hodnotit jako zkouška vloh pro coursing. Majitel psa vypustí a pes buď běží nebo ne. Důvodů, proč tomu tak je nebo není, může být celá řada a závisí to i na předchozích zkušenostech a vazbě na pána. Protože catahouly patří ve své původní domovině mezi lovecká plemena a mezi jejich předky se pravděpodobně řadí i některé z chrtích plemen, přirozeným instinktem by mělo asi být dostihnout běžící kořist. Při prvním běhu se dá asi těžko hovořit o fixaci na střapec, ale touha dostihnout kořist u mnohých přehluší ostatní zájmy a dá se tak předpokládat, jak tento test dopadne. To, že pes nepoběží hned poprvé, samozřejmě neznamená, že nebude běhat vůbec. Je k tomu ale třeba vynaložit větší úsilí a najít i vhodnou motivaci, ale to již může mnohé majitele odradit. Pak je třeba najít jinou disciplínu, která přináší větší radost oběma stranám.

To se také v některých případech potvrdilo. Na startu se sešli psi po různých rodičích a to pro nás bylo velmi zajímavé a poučné, především z hlediska dědičnosti vloh. Někteří psi běželi s velkým nasazením, jiní vlažněji, nebo se v půli tratě vraceli zpět. Po této zkušenosti se dnes dá říci, že jsme již schopni odhadnout před narozením štěňat, kteří psi budou nejspíš běhat a ze kterého spojení se to očekávat moc nedá a nebo to dá víc práce.

Každý pes měl 3 pokusy a to ve formě sólových nebo párových běhů. O tom, že i psi, kteří coursing nikdy neběželi, a i přesto jejich zájem o střapec je řadil mezi šampióny, nás přesvědčil červený leopard Oliver, který stáhl svého páníčka i přes tři stupně tribuny až do závodní dráhy ve snaze zapojit se do dalšího běhu. Naštěstí tato úsměvná příhoda skončila dobře pro všechny zúčastněné.

Bára byla tím, co pejsci předváděli, mile překvapena a v kategorii zkušených vyzvedla výkony Andyho Carmen Moravia a Firstmata Šumící křídla. Best Olivera Bardera byl hvězdou začátečníků. Tyto dorostence spojuje jedno a to je jméno jejich otce. V kategorii štěňat vyzvedla výkony všech mladých z vrhu F a G Šumících křídel a importovanou fenku Sunnydog's Hollandia. Bezkonkurenční se jí jevily i výkony hostů našeho setkání australáků Seven a Gwyna, ale i obou přítomných bíglíků, kteří běželi jako o život.

Výkony svého psa byl překvapen i náš jediný zahraniční účastník, MVDr. Zoltán Tatarko. I on se s coursingem setkal poprvé a přes to, že od svého psa očekává, že se z něj v budoucnu stane zdatný stopař, bylo pro něj poučné otestovat i jeho další vlohy.

Na závěr nezbývá, než povzbudit všechny majitele leopardích psů, aby se nebáli a přijeli znovu na některou tréninkovou akci, pořádanou Sdružením moravskoslezského coursingu. Je to jedinečná příležitost, jak využít lovecké schopnosti vašeho psa, aniž se sami stanete lovcem nebo členem nějaké myslivecké společnosti, což je pro mnohé z nás nepředstavitelné. Těm, kterým se to úplně nezdařilo hned napoprvé, se to může podařit příště, až jejich pes pochopí, o co vlastně jde a co se od něj chce.


Autoři textu a fotografií:

Ing. Gerhard Stein
RNDr. Helena Synková

Zpět na rady a odborné články



© 2008 | Marek Macola