Koláž
vlajky
Catahoula club EU  |  Novinky-Aktuálně  |  Setkání chovatelů  |  Účastníci  |  O plemeni  |  Aktivity  |  Na prodej  |  Naši psi ve světě
Osmé setkání
Sedmé setkání a)
Sedmé setkání b)
Šesté setkání
Páté setkání
Čtvrté setkání
Třetí setkání
Druhé setkání
První setkání
Zajímavé odkazy


www.firstmate.cz

www.belcando.cz

www.ardengrange.cz

www.omnipro.cz

www.breeders-choice.cz

www.ohmydog.cz

www.menforsan.cz

Nuova Fattoria

www.krmivo-pro-psy.com

www.sumicikridla.cz




  

Na podzim loňského roku si organizátoři i účastníci prvního setkání chovatelů leopardích psů slíbili, že v dubnu 2005 se znovu setkají.

Organizační výbor žil v napětí už nejméně měsíc a půl předem. Připravovali jsme se na všechny možné varianty. V pátek 15. dubna jsme jako první dorazili do Lesního hotelu ve Strašíně a pak už to šlo jako na drátkách. Postupně začali přijíždět jednotliví účastníci se svými čtyřnohými svěřenci.

Oproti prvnímu setkání se ho tentokráte zúčastnila i řada štěňat. Je velice důležité, aby majitelé svá štěňata neizolovali od ostatních psů a umožnili jim pravidelný kontakt s co největším počtem psů jakýchkoliv plemen. Program jsme tudíž přizpůsobili i s ohledem na věkovou strukturu přítomných psů.

V pátek po příjezdu byli přítomní seznámeni s programem, který je čeká v následujících dvou dnech. Po večeři se postupně rozvinula diskuse k výchově i chovu a majitelé si navzájem mohli vyměnit své vlastní zkušenosti a poznatky. V družném hovoru jsme vydrželi až do okamžiku, kdy se ručičky hodinek přehouply přes půlnoc. Nezbývalo, než zalehnout, protože v sobotu nás čekal opravdu náročný program.

Jak už se stalo dobrým zvykem, po společné snídani vypukla v 9 hodin ráno první část výcviku. Tu jsem měl na starosti já. Všichni přítomní vytvořili v přilehlých venkovních prostorách areálu hotelu veliký kruh. Ještě jednou jsme se navzájem představili. Při této příležitosti každý ostatním účastníkům sdělil co se svým psem dělá, co se mu podařilo dokázat, popřípadě co od setkání očekává.

Tentokráte můžeme s hrdostí oznámit, že společný výcvik byl zahájen za účasti 16 catahoul, 2 belgických ovčáků, 1 australského honáckého psa, 1 rodéského ridgebacka a 1 papilona. Tuto pestrou paletu psů doprovázelo více než 30 majitelů a rodinných příslušníků.

Po vzájemném představení účastníků i psů přišlo na řadu první cvičení. Jeho cílem byla příprava účastníků na nadcházející výstavní sezónu. Uznáte, že vyzkoušet si předvádění v kruhu šestnácti přítomných leopardů přece jen není k zahození. První na řadu přišli cvičitelé a zkušenější chovatelé, aby ostatním názorně předvedli, jak se to dělá. Je známo, že pozorováním se učí nejen přítomní majitelé, ale i jejich psi. Přítomní, kteří absolvovali výcvik ve výstavním kruhu se postupně přesouvali do dalšího sektoru, kde pro ně byla připravena řada překážek. Úkolem následujícího cvičení bylo zjistit, jak jsou na tom jednotliví majitelé ve vztahu ke svým psům a jak jsou schopni se vypořádat se situacemi, které je mohou potkat i v normálním životě. Při odložení absolvovali psi i střelbu. Největší úspěch sklidil figurant, který měl klobouk a berle. Ne každý pes se zachová zrovna přívětivě k nezvykle se pohybujícímu člověku. I na tyto situace, které nejsou zcela běžné si však pes musí zvyknout. Tento jednoduchý test nám ukázal, jak jsou na tom psi ve vztahu ke svému pánovi, ale i to, jak se na něm projevily charakteristické rysy jeho rodičů.

Většina psů toto cvičení přestála celkem úspěšně a byla po psychické stránce vyrovnaná, ale objevily se i určité rysy bázlivosti. S těmito projevy se pravidelně setkáváme i ve výstavních kruzích a je zřejmé, ke kterým rodičům se tyto povahy vážou. Podobná spojení rodičů, kteří bázlivost předávají, by se už neměla opakovat. Předpokládám, že chovatelé kterých se to týká, to už dnes také pochopili a jsou v tomto směru dostatečně soudní.

Třetímu sektoru, který následoval, velela naše kamarádka Jitka Lebedová. Jejím úkolem bylo seznámit nás se základními prvky, týkající se výcviku agility. Za tímto účelem jsme na dvoře hotelu rozmístili několik skokových překážek a tunel. Každý si také mohl se svým psem vyzkoušet i základy flyballu a frisbie.

Vzhledem ke slušnému počtu cvičících psů jsme se průběžně starali o to, aby se nikdo v průběhu celého dopoledne nenudil. Kdo zrovna necvičil v některém ze tří již dříve jmenovaných sektorů, tak ten se věnoval zdokonalování základní poslušnosti nebo vzájemným hrám (to jen v případě štěňat). V tom nám napomáhal náš další spolupracovník Miloš Růžička.

Ani agility však nebylo poslední disciplínou dopoledního výcviku. Tou byla společná procházka spojená s testem chování psů v lese.

Pak už následoval zasloužený oběd, kratičký odpočinek a před druhou hodinou odpolední se celá naše kolona aut přesunula do lesa asi o 10 km dále. Odpolední výcvik byl rozdělen do tří skupin. Štěňata od 4 do 10 měsíců pracovala v samostatném sektoru pod vedením instruktora Miloše Růžičky, který se ujal krátké instruktáže k výcviku sledování stopy. To jsme zařadili do výcviku poprvé a nejen pro mnohé psy ale i pro jejich majitele to byla jejich premiéra v této disciplíně. Cílem bylo zjistit, jaký budou mít štěňata ale i dospělí psi o tuto práci zájem. I instruktor byl překvapen s jakou chutí se malí leopardíci do stopování pustili. Nenašel se totiž ani jediný, který by o tuto práci zájem neměl.

Jak už se stalo dobrým zvykem, na mne připadla obvyklá ukázka dog-trekingu a jízdy na koloběžce. „Koloběžkářů“ mezi námi přibývá, což je dobrým znamením. Předpokládám, že toho využijeme a na podzim zde v této disciplíně uspořádáme první otevřené závody catahoul.

Ti, kteří si zrovna nehráli (výsada štěňat), nejezdili, neběhali nebo nestopovali, byli vehnáni do rukou Hany Koutkové, která je zdokonalovala v základní poslušnosti. No a po dvou hodinách odpoledního výcviku bylo vidět, že pro tento den toho všichni mají akorát tak dost.

Po návratu na základnu zbyl čas na kafíčko a následovala teoretická část, týkající se chovu catahoul. Ti, kteří se nezúčastnili minule, byli seznámeni s dostupnou literaturou a s nejdůležitějšími pasážemi, týkající se výchovy a výcviku. Jednotliví instruktoři provedli vyhodnocení celodenního výcviku s vyzvednutím jak kladů, tak rovněž upozornili na vyskytující se chyby a možnosti jejich odstranění.

V závěrečné teoretické části jsem přítomné seznámil s jedním z našich dalších dlouhodobých cílů. Tím je výchova a výcvik našich psů k soutěži v poslušnosti, které je v Americe známo jako „Obedience“. To však nebude jednorázová záležitost, ale dlouhodobá příprava, na které musí majitelé pracovat i doma. V první fázi nás čeká Obedience pro začátečníky a pak můžeme postupně pokračovat dále k složitějším prvkům.

Ve svém vystoupení jsem se také snažil objektivně zhodnotit stávající vrhy v České republice s ohledem na výskyt dědičných vad. Velikým nebezpečím se z tohoto ohledu jeví import dalších, zejména modrých a dalších příbuzných psů a rozvíjející se příbuzenská plemenitba. To, že chovatelé v Americe se často neřídí těmito základními pravidly, není zrovna vhodným příkladem pro nás.

A než jsme se nadáli, byl tady tolik očekávaný raut. Personál hotelu nám připravil pochoutky z krůty, kuřete, nechyběla ani zelenina a sýry. Zlatým hřebem byla všemi opěvovaná pochoutka z lososa a po takřka 5 kg lososa se jen zaprášilo. K pití se podávalo argentinské a chilské víno. A jak už se stalo dobrou tradicí i tentokráte skončila čilá diskuse až kousek po půlnoci.

Ráno v neděli jsme si mohli zdokonalit prvky základní poslušnosti, agility či frisbie a čekala nás závěrečná dvouhodinová procházka. Kdo přijel, ten nelitoval. Po obědě jsme se rozjížděli do svých domovů s přáním, že se zde znovu setkáme. Termím v pořadí již třetího setkání byl stanoven na dny 21 až 23. října 2005.

Cíle našeho setkání se podařilo splnit. Umožnili jsme majitelům leopardích psů vyměnit si vlastní zkušenosti s ostatními a porovnat i navzájem své psy. Nedílnou součástí bylo i testování povahy psů i jejich vztahu k vlastním pánům. Nedostatky, které se tu projevují, jsou celkem běžné, ale to, co vám u jiných plemen celkem bez velkých problémů projde, tam můžete u leopardů opravdu narazit. Na našich setkáních se na to majitele snažíme upozornit, ale tyto akce nejsou místem, kde se takové individuální záležitosti dají řešit. Proto jim doporučujeme návštěvu ve školce paní Hany Koutkové, která pak jednotlivé případy řeší s majitelem a nejlépe i s celou jeho rodinou. Ukázky různých činností zařazujeme do našich setkání s cílem rozšířit škálu možností, jak leopardy zaměstnat a jak s nimi pracovat. Jejich zájem o stopu, agility, frisbee a koloběžku nás přesvědčuje o tom, že catahoula je opravdu všestranný pes. Je toho jen třeba využít a zvolit tu činnost, která bude bavit oba, tj. psa i majitele.

Pro ty, kteří mají zájem se přihlásit na individuální výcvik, mimochodem, všem kteří to nezkusili ho doporučuji, není nic jednoduššího, než zavolat na tel. 732 082 532. Věřím, že se dohodnete a čeká vás pár příjemně strávených dnů v naší školce pro catahouly nebo na našem příštím setkání.

Ing. Gerhard Stein





© 2008 | Marek Macola